Nastavení cookies
K zajištění co nejlepších služeb využívá naše aplikace cookies. V souladu s nařízením EU jsou implicitně zakázána (s výjimkou cookies nezbytných pro správné fungování aplikace) a jejich povolení vyžaduje Váš aktivní souhlas. Jedním klikem můžete všechny povolit nebo zakázat, případně vybrat a povolit cookies podle kategorie. Svoje rozhodnutí můžete samozřejmě kdykoli změnit.
  • Potřebné
    Technické cookies využívané aplikacemi ČVUT pro uchování jejich nastavení, vlastností a identifikátorů relace. Jsou nezbytné pro správné fungování a jsou vždy aktivní.
  • Analytické
    Slouží pro získávání anonymizovaných statistických údajů, které nám pomáhají vylepšovat naše aplikace. Zpravidla jde o cookies systémů třetích stran, které k těmto účelům využíváme.
  • Marketingové
    Využívané za účelem zobrazení správných nabídek a cílení obsahu podle Vašich preferencí. Zpravidla jde o cookies systémů třetích stran, které nám s analýzou uživatelského chování pomáhají.
  • Ostatní
    Cookies, které aplikace nedokáže zařadit. Naším cílem je, aby tato kategorie zůstala prázdná a všechny cookies byly přiřazeny do některé z kategorií uvedených výše.

You are here

Na slavnostním zasedání Vědecké rady ČVUT, které se uskutečnilo 17. ledna v Betlémské kapli, předal rektor ČVUT prof. Petr Konvalinka čestný titul doctor honoris causa architektu Miroslavu Šikovi. Miroslav Šik patří mezi nejrespektovanější postavy současné mezinárodní architektonické scény. Studoval na ETH v Zürichu, byl žákem italského architekta a teoretika prof. Alda Rossiho, jednoho z nejvýznamnějších architektů druhé poloviny 20. století. Na ETH Zürich zůstal i po absolutoriu zůstal, zabýval se zkoumáním švýcarské architektury v době 2. světové války a asistoval u významného švýcarského architekta prof. Fabio Reinharta. Na počátku osmdesátých let založil v Zürichu vlastní architektonickou kancelář. Koncem osmdesátých let zformuloval vlastní teorii tzv. analogické architektury, vycházející z lokálního kontextu, v souladu se svým okolím, bez vnějších efektů, z běžných materiálů a snažící se propojit staré s novým. V letech 1990 až 1992 vyučoval na Fakultě architektury ČVUT a ovlivnil jednu generaci mladých českých architektů (skupina Nová česká práce – M. Kuzemenský, M. Chalupa, D. Kraus, J. Šépka, J. Matula a další). Po Praze vyučoval na EPF Lausanne a v roce 1999 získal profesuru na prestižní univerzitě ETH v Zürichu, kde jako profesor architektury a designu působí do současnosti.
0% buffered00:00Current time00:00